Co napsat úvodem? Za vše hovoří článek v časopisu Radioamatér, ročník 25. z roku 1946, číslo 10, strana 264.
Krátce před pražským veletrhem byl založen národní podnik TESLA, který zatím sdružuje 16 znárodněných slaboproudých a radiotechnických závodů. Jsou to bývalé firmy:
Národní podnik TESLA byl ustaven 10. srpna v továrně Mikrofona ve Strašnicích za účasti jugoslávského ministra Zlatariče Branka, ministra průmyslu Makedonie Vasiljeva Georgije, min. průmyslu B. Laušmana, zástupců vlády, institucí a vysokých škol. Ministr průmyslu B. Laušman promluvil jménem vlády, ocenil význam spojení osvědčených podniků a vytvoření rozsáhlého kolektivu pracovníků, kteří již mnoho dokázali. Pojmenování podniku po geniálním slovanském technikovi dokumentuje snahu po sblížení a spolupráci mezi všemi slovanskými národy. Úkolem znárodněného průmyslu je rychle překonat poválečné potíže a zchudnutí, vytvořit sociálně zdravé a plodné práci prospěšné prostředí. Poté prohlásil ministr národní podnik TESLA za ustavený. Podnikovým ředitelem byl jmenován Ing. dr. Karel Elicer, jeho náměstky Ing J. Luňáček a Ing. B. Watier.
Po projevu gen. ředitele závodů kovodělných a strojírenských Ing. dr. F. Fabingera, odb. přednosty min. pošt Ing. O. Marka, min. rady Ing. A. Svobody, děkana vysoké školy stroj. a elektrotechnického inženýrství Ing. Jaromíra Jiráka a místopředsedy ÚRO posl. Cipro promluvil ředitel národního podniku TESLA Ing. dr. K. Elicer. Uvedl výrobní plán ve dvouletém budovatelském plánu: podle něho se vyrobí 300000 přijímačů, 3400000 elektronek, 140000 telefonních přístrojů, 100000 automatických telefonních přípojek atd.
_________________________________________________________________________________________
Potud dobový článek. Je třeba uvést, že nové vzniklý n.p. TESLA měl před sebou skvělou budoucnost. Rychle byla sjednocena součástková základna, provedeno přerozdělení práce mezi jednotlivými závody a zahájena výroba nových vzorů přijímačů. Kvalitní přístroje se vyvážely do zahraničí, kde byl o výrobky n.p. TESLA nebývalý zájem. Podniku se podařilo vylepšit a uvést do života předválečný označovací systém firmy Philips, který se skládal z tří nebo čtyřčíselného kódu, který kromě pořadí typu označoval i kategorii přístroje a doplňujícího písmena, které značilo druh napájení. Dařilo se držet krok se světovým vývojem, první brzdou se stal až nástup tranzistorů po roce 1950. Výzkumné ústavy sice nadále držely krok se zahraničním vývojem, výroba ale neměla zájem, elektronky byly přece zaběhnuté. Traduje se výrok ministra těžkého strojírenství Gustava Klimenta, pod něhož elektrotechnický průmysl spadal: "Nebudeme vyrábět polovodiče, počkáme si až na celovodiče". Doložen je výrok jiného pohlavára elektrotechniky, že: "Tranzistory se vyrábět nebudou, protože je nikdo nepotřebuje".
Někdy v roce 1960 bylo oběžníkem ředitele n.p. Tesla sděleno zaměstnancům, že název podniku nyní znamená zkratku slovního spojení "TEchnika SLAboproudá", bez dalšího vysvětlení. Pravděpodobně za to mohl problém se jménem již nežijícího člověka v názvu firmy bez jeho souhlasu při exportu výrobků do západního světa.
Zhruba do roku 1960 tvořily převážnou výrobní sféru většiny původních předválečných výrobců nadále rozhlasové přijímače. Na jejich výrobě se podílely Tesly Praha-Hloubětín (bývalý Philips), Přelouč (býv. Telefunken), Pardubice (býv. Telegrafia), Kolín (býv. Modrý bod), Bratislava (býv. Tungsram) a panovala mezi nimi určitá konkurence v rámci sortimentu i zavádění novinek do výroby. To vše se změnilo po reorganizaci podniku v rámci ČSSR i celého bloku RVHP, kdy bylo rozděleno, co který stát bude vyrábět, díky tomu Tesla např. přišla o výrobu luxusních přijímačů, kterým se dále měla věnovat Německá demokratická republika.
Od této chvíle se jediným monopolním výrobcem rozhlasových přijímačů v rámci Tesly stala Bratislava, v Přelouči se začaly vyrábět jen magnetofony, Hloubětín se nadále věnoval jen vysílačům, Tesla Kolín speciální technice a Tesla Pardubice radarové a bezdrátové spojovací technice. Přesto v roce 1958 byla zahájena výroba tranzistorového radiopřijímače, do výrobních procesů byly zavedeny další novinky jako plošné spoje, plastické hmoty, ferritové materiály atd. Dohnat světový vývoj se již nepodařilo. Stejnou brzdou, jako tranzistory, se v šedesátých letech staly integrované obvody. Výroba se k nim opět stavěla zády. Aby výrobce Tesla Rožnov dokázal výhody prvních IO řady MAA115-145, což byly jen tři tranzistory v jednom pouzdře, musel iniciovat výrobu prvního radiopřijímače IN70 v n.p. Tesla Kolín, kde byly tyto obvody použity jako mf a nf zesilovač.
Souběžně se spotřební elektronikou se rozvíjely i další obory. Tesla Brno a Metra Blansko se staly výrobci měřicích přístrojů, Tesla Strašnice jim přizvukovala měřicí technikou pro telefonní účely. Vyráběly se přístroje pro lékařskou techniku na velmi vysoké úrovni, jaderná a analogová výpočetní technika. Šedesátá léta znamenala pro Teslu stále dobré zahraniční trhy a vysokou kvalitu. V rámci delimitace výroby a dělby práce mezi jednotlivými státy RVHP byla ukončena výroba některých komponentů, jichž se měly ujmout firmy v NDR, Polsku a dalších státech. Po zkušenostech s nekvalitními dodávkami ale např. v Metře musela být znovu obnovena výroba ručkových měřicích přístrojů, v Rožnově a Vrchlabí výroba elektronek atd.
V 80. letech byla v Tesle Rožnov zahájena výroba licenčních barevných televizních obrazovek in-line firmy Toshiba. Ve spolupráci s firmou Philips se na trhu objevil přehravač CD-disků a videomagnetofon. Po roce 1990 byla výroba spotřební elektroniky zcela ukončena a jednotlivé závody postupně zanikaly. Dnes zůstalo jen několik podniků, zabývajících se převážně speciální výrobou. Je zvláštní, že byly velice rychle likvidovány závody s tzv. čistými prostory, ve kterých se vyráběly a vyvíjely polovodičové součástky.
Při pohledu zpět lze říct jen jedno. I když n.p. Tesla nedokázal globálně udržet krok se světovým vývojem, máme být na co hrdi. Ve spoustě rodin stále fungují výrobky spotřební elektroniky se značkou TESLA, radioamatéři stále používají kvalitní součástkovou základnu Tesly, která se vyrábí i nadále, avšak pod hlavičkou soukromých majitelů s jiným názvem firmy. Národní podnik Tesla znamenal 45 let kvalitní práce československých inženýrů a elektrotechniků. Aby i po zrušení n.p. Tesla zůstalo jejich dílo zachováno, byla při Historickém radioklubu Československém zřízeno Muzeum výrobků n.p. Tesla, jehož úkolem je postupně vytvořit informační i fyzický doklad o poválečné československé radiotechnice.
Martin Hájek, 2001