Rok výroby/ Production: 1970/71 (Tesla Bratislava, n.p.)
Elektronky/ Tubes: ECC85, ECH81, ECF803, ECC83, ECL86, EM84
Polovodiče/ Semiconductors: GA201, 2-GA206, KA201, PM28RA
Popis: Šestiobvodový (KV, SV, DV) a osmiobvodový (VKV) superhet s napájením ze střídavé sítě 120-220V/50Hz. Vestavěný gramofon HC10 (16, 33, 45 ot.).
Tlačítkové přepínání vlnových rozsahů, nf vstupů a vypínání přijímače, feritová anténa, elektronkový indikátor vyladění, oddělená regulace
výšek a hloubek, plexisklová stupnice, dřevěná skříň,
odklopné víko s gramofonem. Přijímač je typu 539A "Rigoletto".
Adagio [adádžo] (z ital. ad agio, klidně, pohodlně) je označení mírného hudebního tempa, které znamená „klidně“ nebo „volně“. Adagio je rychlejší než lento ("pomalu") a pomalejší než andante ("krokem"). Na metronomu mu odpovídá asi 66 - 76 úderů za minutu. V klasických hudebních formách sonáty, koncertu a symfonie bývá adagio (případně andante) druhá věta, mohou však být i jiná uspořádání. Velkým mistrem pomalých vět byl Ludwig van Beethoven. Některé takové věty se osamostatnily a hrají se jako krátké skladby.