Telegrafia

Telegrafia a.s., Pardubice

Firma založena v roce 1919 jako Telegrafia, čsl. továrna na telefony a telegrafy, a.s. na popud ministerstva pošt a telegrafů společně s Živnobankou. Stát přitom vlastnil 51% akcií. Výroba byla zahájena v malé továrně v Roztokách u Prahy. V roce 1922 se firma definitivně přestěhovala do nové továrny v Pardubicích, kde působila až do svého zániku v roce 1946. Roku 1924 byly vyrobeny první radiopřijímače, tentýž rok firma zakoupila olomouckou továrnu Telektra, zabývající se rovněž výrobou sdělovací techniky a radiopřijímačů. Sem se přesunula výroba telefonních ústředen, původní výroba Telektry byla přitom ponechána. V roce 1933 byla Telektra v důsledku hospodářské krize zrušena.

V témže roce byla zahájena licenční výroba radiopřijímačů Schaub. Jednalo se o přijímače Bali, Java a Super včetně jeich modifikací. Tato smlouva však nebyla pro Telegrafii výhodná, příjímače nebyly příliš podařené po konstrukční stránce a špatně se prodávaly. Smlouva byla zrušena v roce 1937. Rok předtím (1936) si Telegrafia nechala u fy Zerdik ve Vídni zkonstruovat prototypy Triumf 50,75 a 150. Další přijímače od roku 1938 byly už vlastní konstrukce. Za války se v Telegrafii výráběla vojenská technika, výroba radiopřijímačů byla převedena do strojnického výrobního družstva Jiskra v Pardubicích, kde se montovaly přístroje A-Dur a C-Dur, poté je vlastní výroba zastavena a montují se rádia pro firmu Lorenz. V roce 1943 je na trh ještě dán malý přijímač Super 7P. K obnovení výroby radiopřijímačů došlo až v roce 1945 přistrojem C420 Liberátor, který byl vyvinut již v roce 1941. V roce 1946 byla firma znárodněna a začleněna do národního podniku Tesla.