Tesla 2818B "Big Beat", 2818B-2 "Chanson"

Rok výroby/ Production: 1967/69 (Tesla Bratislava, n.p.)

Polovodiče/ Semiconductors: GF505, GF515, 3x OC170, OC75, OC71, 2x GC500, KA501, 2-GA206, KA201
Popis: Přenosný kufříkový tranzistorový superhet (VKV OIRT, KV, SV, DV) s napájením z vestavěných monočlánků 1,5V (typ D, R20) o celkovém napětí 9V. Kruhový reproduktor o prům. 117 mm, feritová anténa, teleskopická anténa pro rozsah VKV a KV, tlačítka tónové clony a samočinného dolaďování na VKV, plošné spoje. Vývody pro magnetofon, externí reproduktor, anténu. Skříň v šedočerném provedení, sklopné kovové držadlo. Přijímače 2818B "Big Beat" a 2818B-2 "Chanson" se od sebe liší v podstatě jen ladicí stupnicí.

Big beat je způsob hry, velmi temperamentní a rytmicky výrazný, je to i nástrojová skupina určitého složení: zpravidla se skládá ze tří elektrofonických kytar, bicích nástrojů a klavíru nebo joniky, někdy i saxofonu. Doprovází ji zpěvák většinou neškoleným, přirozeným hlasem.

Šanson (v originále chanson) ve staré hudbě označuje ústřední hudební formu francouzské hudby pozdního středověku spadající do raného novověku, renesance. Přesná definice pojmu je problematická, neboť výraz chanson ve francouzském jazyce odedávna označuje všeobecně jakoukoli zpívanou hudební skladbu; je to tedy ekvivalent českého slova píseň. Tato středověká francouzská píseň byla zpívána francouzskými truvéry. Píseň měla jednoduchou melodii a rytmus. Text býval často humorný, satirický až frivolní. Nejprve býval šanson jednohlasý, od 13. století též vícehlasý. Formou šansonu byly ballade, rondeau a virelai a kanzona (instrumentální). Mezi nejznámější komponisty šansonů té doby patří Johannes Ockeghem, Josquin Desprez, či Orlando di Lasso.